Řád a jeho instituce   Historie Českého velkopřevorství

Řád maltézských rytířů v českých zemích

Řád johanitů byl uveden do Čech knížetem Vladislavem II., který se v rámci vojska německého krále Konráda II. zúčastnil II. křížové výpravy, přičemž se seznámil s činností řádu. Někdy v letech 1156 - 1159 se johanitům dostalo území jižně od biskupského dvora na předmostí tehdejšího Juditina mostu. Centrem řádu se stal chrám Matky Boží pod řetězem, jehož označení ukazuje na skutečnost, že řetězem byla buď uzavírána brána komendy anebo jím byla přehrazována řeka pro zadržení lodí a vorů, čímž bylo usnadněno vybírání cla.

Postupem doby byly zřizovány i další komendy, z nichž nejvýznamnější byly ve Strakonicích, Horažďovicích, Manětíně či v Českém Dubu. Roku 1301 obdržel převor u Panny Marie pod řetězem od papeže Bonifáce VIII. právo pontifikálií. V pražském řádovém kostele bylo roku 1378 vystaveno na den a noc tělo zesnulého Karla IV. Roku 1393 byla neutrální půda řádu johanitů svědkem nechutných scén krále Václava IV., který napadal pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, avšak obětí králova hněvu se nakonec stal generální vikář Jan Nepomucký.

Roku 1402 se řád stal majitelem celého hradu Strakonice, který se pak stal útočištěm a centrem řádu v Čechách po vypuzení husity z Prahy. Tamější generální převorové byli horlivými zastánci katolické víry a předními členy protipoděbradské tzv. Strakonické jednoty a tzv. Zelenohorské jednoty. Roku 1512 přiznal papež Julius II. strakonickým převorům právo pontifikálií, ale jen do doby znovuzřízení pražského konventu. Čeští rytíři se také zúčastnili, byť jen v symbolickém počtu, heroické obrany Malty (1565) a bitvy u Lepanta (1571).

V předvečer tzv. Třicetileté války nalezl španělský karmelitán Domenico a Jesu Maria ve Strakonicích protestanským vojskem zhanobený obraz Panny Marie s Ježíškem, který pak povzbuzoval na Bílé Hoře vojáky v památné bitvě. Jelikož bylo vítězství přičítáno pomoci Panny Marie, stalo se vyobrazení předmětem úcty jako obraz Panny Marie Vítězné. Od roku 1626 byl nejvyššímu představenému řádu v Čechách přiznán titul velkopřevora, z nichž Rudolf z Colloredo - Wallsee se proslavil roku 1648 hrdinnou obranou Prahy při švédském vpádu.

Roku 1694 se vrátil konvent spolu s velkopřevorem do Prahy ze Strakonic, kde se 22.2.1718 odehrál jeden ze zázraků (záchrana sedmileté Rosalie Hodánkové pod ledem) potřebných ke kanonizaci Jana Nepomuckého. V letech 1726 - 1727 byla postavena rezidence pražských velkopřevorů a v letech 1728 - 1731 i konvent na druhé straně kostela Panny Marie pod řetězem. V roce 1784 byla řádu svěřena duchovní správa chrámu Panny Marie Vítězné se světoznámým Jezulátkem. České velkopřevorství odolalo jako jediné (včetně kněžského konventu) všeobecnému zhroucení řádových struktur v dobách nepořádků způsobených napoleonskou expanzí a sekularizací Evropy. Velkopřevor Othenio Lichnowsky - Werdenberg proslavil řád tím, že dal zřídit 8 sanitních vlaků pro potřeby raněných v bojích I. světové války. Tyto vlaky urazily dohromady 1 062 760 km, přičemž z bojišť do zázemí převezly 359 945 raněných. Řádoví lékaři provedli během války 27 163 operací, z toho více než polovinu v řádových polních nemocnicích. České velkopřevorství také financovalo výstavbu a provoz hospice v Tanturu ve Svaté zemi.

Dne 2.4.1881 povýšil císař František Josef I. velkopřevora Čech a Rakous (a jeho nástupce) na rakouského knížete. Po pádu monarchie tzv. pozemková reforma, hospodářská krize i politické klima v zemi oklestily řádový majetek. Z politických důvodů došlo roku 1938 k rozdělení velkopřevorství na 2 části - velkopřevorství české a velkopřevorství rakouské. Obtížné období II. světové války pomohli řádu překlenout dvě osobnosti - Karel kardinál Kašpar, kníže - arcibiskup pražský a primas český a Karel kníže ze Schwarzenbergu. Ten se pak zasloužil i o přežití velkopřevorství v exilu poté, co komunisté v roce 1950 činnost řádu potlačili. K obnově velkopřevorství v Praze došlo dne 20.4.1990 v předvečer návštěvy papeže Jana Pavla II. v Praze.

PhDr. Milan Buben, Ph.D.





Homepage | Kontakty | Mapa Stránek